Dříve jsem bývala docela obtížným plevelem, moje modré květy zářily téměř všude. S používáním herbicidů jsem se stala vzácným druhem. Sice nepatřím mezi chráněné rostliny, ale v ČR jsem zařazena jako druh "zasluhující další pozornost".
Jak dokazují archeologické výzkumy, chrpa se na naše území dostala již v době kamenné společně s obilím. Její "domovinou" byla snad jižní Evropa a jihozápadní Asie. Postupně se rozšířila do celé Evropy, Asie i Ameriky.
Mám známé v kosmetickém průmyslu, jsem používána jako přírodní barvivo k obarvení některých léků a také čajových směsí. Často jsem pěstována pro vazbu do suchých květin.
Nejvíce benefitů nám chrpa nabízí v podobě nálevu či tonika. Odvar z chrpy můžeme pít nebo si dopřát "chrpovou" koupel.
Víte, že…
- ve Francii má chrpa důležité postavení? Představuje památku na oběti války, vdovy a sirotky. Připnutím jejího krásně zbarveného květu vzdávají Francouzi hold veteránům při výročích a významných dnech.
Rady a doporučení uváděné na těchto stránkách vycházejí z tradičních lidových zdrojů a nemají v žádném případě nahradit lékaře. Na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady evropského společenství č. 1924/2006 nelze u bylinek uvádět žádná Radou neschválená výživová a zdravotní tvrzení.
